:::::::::
Pozemšťané
::::::::::
(Homo sapiens sapiens)
Dvojpohlavní
živorodí savci, primáti - převážně nesrstnatí dvounožci, dorůstající
výšky přibližně dvou metrů. Pocházejí z planety Země, ležící ve
veskrze bezvýznamné soustavě Sol na vnějším okraji galaxie Mléčná dráha.
Jsou fyzicky relativně slabí a nedisponují nijak nadprůměrným intelektem;
bohatě to ale vyvažuje jejich odhodlání, nadšení a nezlomný duch (a rychlé
rozmnožování).
Pozemšťané byli přizváni do Společenství v roce 7085 a během následujících
století se stali jedním z nejpřednějších členských národů. Rychle se přizpůsobili
životu v mezigalaktickém společenství, naučili se žít mezi nepozemšťany
a rozšířili se po celém známém vesmíru.
Pozemšťané jsou nadšení uživatelé genetického inženýrství a
nanotechnologie; po staletí využívali tyto metody k úpravám sebe sama a svých
potomků. V důsledku toho vzniklo několik zcela nových vývojových větví
lidstva. Jednou z nich byli i Nietzscheáni. Díky tomu se po nietzscheánské
vzpouře stali Pozemšťané na mnoha světech nevítanými návštěvníky:
jsou nezřídka nenáviděni a opovrhováni za to, že dali život rase, která
zničila Společenství.
:::::::::
Nietzscheáni
::::::::::
(Homo sapiens invictus)
Nietzscheáni jsou geneticky a nanotechnologicky upravenou větví Pozemšťanů.
Jsou nejen silnější, výkonnější, bystřejší a rychlejší než Pozemšťané,
ale také dosahují výrazně nadprůměrného vzrůstu a jsou odolní proti většině
nemocí a toxinů. Jsou daleko lépe vybaveni pro přežití v nepřátelském
prostředí. Jejich typickým znakem jsou vystřelovací kostěné břity na předloktích.
Pradávným tvůrcem jejich rasy je genetik Paul Museveni, který roku 8400 CY
(3480 pozemského letopočtu) založil první budoucí nietzscheánskou kolonii
na odlehlé orbitální stanici Ayn Rand. Historicky prvním Nietzscheánem byl
Museveniho geneticky upravený syn Drago, narozený dva roky po založení
kolonie; další byli potomky Museveniho stoupenců.
Od Museveniho časů se Nietzscheáni rozšířili po celém známém vesmíru a
v době pádu Společenství tvořili přibližně osm procent veškeré lidské
populace. Jejich společnost je uspořádána do vzájemně soupeřících klanů
- smeček - a praktikuje polygamii; nejsilnější a geneticky nejlepší
jedinci mívají běžně více partnerek najednou. Partnerský vztah obvykle
vzniká z iniciativy ženy, která si pro své potomky vybírá toho geneticky
nejlepšího otce. Životní filosofie Nietzscheánů je (jak už jejich název
napovídá) postavena hlavně na učení dávného pozemského filosofa
Friedricha Nietzscheho, zvláště pak na té části, podle níž se člověk
stává dokonalejším skrze boj a konflikty. Co nás nezabije, to nás posílí
- a Nietzscheáni si to vzali k srdci opravdu důkladně. Jdou tak daleko, že
staví vlastní přežití, sebezdokonalení a předání svých vlastních genů
potomkům nade vše ostatní. Tento přístup k životu sice může připadat
jiným členům Společenství značně sobecký a z dlouhodobého hlediska snad
i pomýlený, ale je mu třeba přiznat velkou efektivitu v každodenním životě.
Nietzscheáni tradičně přebírají svá křestní jména po velkých
osobnostech dějin - především filosofech, vojevůdcích a válečnících
:::::: ::: Inari ::::::::::
Inariové
z planety Inaris jsou geneticky upravení lidé, záměrně vyšlechtění pro
nehostinné vulkanické planety se slabým světlem. Mají velmi rozvinutou
smyslovou soustavu, která jim umožňuje orientovat v téměř naprosté tmě.
Na první pohled je lze od nemodifikovaných lidí odlišit podle podélných výstupků
na spáncích a čelech; tyto výstupky chrání abnormálně rozvinutou
nervovou síť, nezbytnou pro jejich smyslové orgány.
Před pádem Společenství byla inarijská ekonomika založena na těžbě přírodních
hnojiv.
::::::::: Thanové
::::::::::
(Than-Thre-Kull)
Hmyzí
civilizace z planety San-Ska-Re. Je to vysoce inteligentní hmyz, kráčející
vzpřímeně a tvarem těla odpovídající humanoformnímu standardu. Jsou o něco
menší než lidé, mají velké složené oči a barevný exoskelet, podle nějž
se pozná postavení ve společnosti. Thanové mají kastovní systém, podobný
uspořádání pozemského společenského hmyzu:
-
jantarové
zbarvení má nejpočetnější z kast, kasta pracujících
- smaragdově
zelenou
barvu má pokožka bojovníků, větších a silnějších než ostatní Thanové
- rubínově
rudí
jsou
stavitelé a tvůrci, specialisté na techniku a technologie
- safírově
modří
jsou vědci a učitelé, nejvzdělanější z Thanů
- nejvyšší
je vládnoucí a náboženská kasta, jejíž krunýře září a třpytí se
jako
diamanty
Navzdory kastovnímu uspořádání však nejsou Thanové typickým společenským
hmyzem. Nemají žádné kolektivní vědomí; naopak jsou zatvrzelí
individualisté. Jako členové Společenství prosluli svou všestranností,
odhodlaností a optimismem; dokonce i jako členové mnohonárodního Společenství
ale zuřivě lpěli na svých tradicích a zvyklostech.
Thanové jsou hermafrodité. Kladou svá vejce do velkých společných líhnišť,
užívaných až stovkou Thanů naráz. Z vajec se líhnou desetitisíce drobných
larev, které se živí speciálně pěstovanými houbami; tyto larvy se po několika
měsících zakuklí a v kukle projdou přeměnou v dospělého Thana. Celý
proces však přežije jen asi každý stý jedinec.
Thanové považují za člena rodiny každého, kdo se podílel na jejich cestě
k dospělosti; v důsledku toho je thanská společnost velmi stabilní a soudržná,
protože je vlastně jednou obrovskou provázanou rodinou. Thanové jsou kromě
dávných Vedranů jedinou civilizací ve známém vesmíru, která vyvinula
technologii mezihvězdných cest (slipstream) bez cizí pomoci
::::::::: Magogové ::::::::::
Magogové
jsou cizím živočišným druhem, který nemá ve známém vesmíru obdoby.
Jsou to vzpřímeně stojící masožraví dvojnožci, dorůstající zhruba výšky
150 centimetrů. Jejich tělo je kromě obličeje pokryto hustou srstí; prsty
na rukou a nohou mají ostré, zahnuté drápy. Vzhledem ke své velikosti jsou
fyzicky velmi zdatní; disponují též rychlými reflexy a čímsi na způsob
echolokace. Jsou bezpohlavní a rozmnožují se kladením vajec do těl velkých
živých organismů. Oběť je nejprve ochromena paralytickým jedem, který
Magogové vylučují ze žlázy v ústech; Magog do ní potom naklade vejce a
svou oběť hlídá, dokud se v jejím těle nevylíhnou larvy. Pokud má
hostitel štěstí, je v bezvědomí i v době, kdy se magogské larvy prokousávají
jeho tělem a žerou ho zaživa.
Magogové si z nějakého důvodu vybírají jako hostitele především příslušníky
inteligentních živočišných druhů. Zřejmě to dělají se záměrem
rozvoje vlastního druhu; magogské larvy totiž během růstu začleňují některé
části hostitelovy DNA do své.
Magogové nemají kulturu, vědu ani umění. Chytří jsou dost - svou chytrost
však využívají převážně k zabíjení a získávání kořisti (nebo
hostitelů pro své potomky). To, jak se naučili cestovat vesmírem, zůstává
záhadou stejně jako jejich původ. Někteří výzkumníci Společenství
dokonce přišli s hypotézou, že Magogové jsou uměle vytvořeným druhem,
zamýšleným jako biologická zbraň. Mnozí jim dávali za pravdu: něco tak
zrůdného by se prý nemohlo přirozeně vyvinout.
Shodou okolností to byli právě Magogové, kdo stál u pádu Společenství.
Když s nimi totiž Společenství uzavřelo mír, byla to příslovečná
poslední kapka, kterou přetekl nietzscheánský pohár trpělivosti. Nietzscheáni
nedokázali snést, že Společenství uzavřelo mír s tvory, kteří způsobili
tolik bolesti a zkázy na nietzscheánských světech - a to bylo jedním z
hlavních důvodů jejich vzpoury. Když pak Společenství padlo a Nietzscheáni
nebyli schopní udržet kontrolu nad získaným územím, Magogové využili příležitosti
a snesli se na pozůstatky pradávné říše jako supi, aby završili jeho zkázu...
::::::::: Perseiďané ::::::::::
Humanoidní
dvojnožci s pokožkou laděnou do modrozelena a charakteristicky protáhlou
bradou. Pocházejí z planety Ugroth v galaxii Mléčná dráha, ale k tomuto svému
prapůvodnímu domovu nechovají žádný vřelý vztah; po vstupu do Společenství
se jejich domovem stal celý známý vesmír a všude se cítí stejně dobře.
Jejich nápadná podobnost s Pozemšťany vedla v minulosti k nepodloženým
spekulacím, že by snad Pozemšťané mohli být vzdálenými příbuznými
Perseidů; tyto teorie však zůstaly nepodložené. Faktem ale je, že to byli
právě Perseidé, kdo navázal s lidstvem oficiální kontakt jménem Společenství
a zasadil se o přizvání Pozemšťanů ke členství.
Perseidé jsou dvojpohlavní; každý z nich je schopen oplodnit druhého a sám
může být oplodněn. Perseidé zpravidla navazují dočasný vztah, během něhož
se oplodní navzájem a po narození potomků se rozejdou; děti potom vychovává
stát.
Pro svou puntičkářskou a hnidopišskou povahu se Perseidé ve Společenství
dobře uplatnili jako úředníci, správci, výzkumníci a vědci; byli doslova
páteří celé jeho byrokracie. Byli a jsou mnohými opovrhováni pro svou
opatrnost, chladnost a zbabělost (zatímco stejné množství jedinců dovádějí
k zuřivosti svým věčným rýpáním, skákáním do řeči a poukazováním
na chyby druhých). Tyto nešvary ale bohatě vynahrazují svými organizačními
a kombinačními schopnostmi, nemluvě o vysoké inteligenci a takřka nadpřirozeném
talentu pro vědu.
Perseidé stáli u zrodu Společenství a byli jeho prvními členy. Své vyjímečné
postavení získali ještě před velkou reformou, když z nich dobyvační
Vedrané udělali své správce a úředníky. Po deseti tisíciletích se
historie opakuje, když se Perseidé z planety Sintii stanou prvními členy
obnoveného Společenství, založeného kapitánem Huntem z lodi Andromeda.
::::::::: Chichin ::::::::::
Chichinové
jsou obojživelní plazi, stavbou těla podobní člověku. Jsou menší a útlejší
než lidé, neosrstění a bez šupin; barva jejich pokožky se pohybuje převážně
v zelených a šedozelených odstínech. Po celém známém vesmíru jsou
proslulí svým (velepříšerným) vkusem v oblékání, který se u nich
rozvinul pravděpodobně ve snaze kompenzovat nevábné prostředí jejich
domovské planety. Chichinové pocházejí z bažinatého světa Sissnik na
okraji galaxie Andromeda, který je natolik ohavný a nehostinný, že tam
nechce žít dokonce ani většina domorodců.
Svou pověst intergalaktických obchodníků získali Chichinové zaslouženě.
Odhlédneme-li od jejich prodejnosti a jejich nechutného zvyku pojídání
vlastních mláďat (viz níže), jejich talentu pro obchod a zisk není co vyčíst.
Chichinská civilizace se na Sissniku vyvíjela v náročném a relativně chudém
prostředí, čímž se u nich rozvinula zvýšená schopnost přirozené soutěživosti;
když se pak stali členy Společenství a dostali se ke hvězdám, úspěšně
využili právě tuto schopnost v obchodní a administrativní sféře. Mnozí z
nich se hrnou za ziskem za každou cenu a někteří přitom bohužel využívají
natolik pochybných praktik, že poškozují reputaci celé chichinské
civilizace. Chaos, který zavládl po rozpadu Společenství, těmto výtečníkům
ještě více nahrává.
Chichinové jsou dvoupohlavní. Rozmnožují se vejci, jejichž oplodnění probíhá
mimotělně. Třebaže samice kladou padesát nebo i více vajec, jen málo mláďat
se dožije dospělosti. Chichinští rodiče totiž pojídají slabší mláďata,
aby měla ta silnější více potravy.